KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
ZLÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Hranice

Poloha:
Město Hranice leží v prostoru Moravské brány (přeněji v části nazývané Bečavská brána) převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m mezi Oderskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří k městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Nachází se v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Přerov-Ostrava, s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro postavení města Hranic je rovněž významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou.

Rozloha:
Hranice mají včetně území integrovaných obcí celkovou rozlohou přes 52 km2.

Přírodní podmínky:
Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v dovonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. Hranický kras má dva pozoruhodné přírodní výtvory. Zbrašovské aragonitové jeskyně vzniklé tzv. teplicovým krasověním a Hranickou propast, vzniklou zřícením celé soustavy jeskyní. Hranická propast je nejhlubší propast v České republice, jejíž definitivní hloubka zatím nebyla změřena. Hloubka propasti k jezírku je -69,5 m. Odtud byla v roce 1995 pomocí dálkově ovládaného robota ověřena hloubka zatopených podzemních prostor o dalších -205 m. Hranická propast by vzhledem k mocnosti zdejších vápenců mohla dosáhnout hloubky i přes -800 m. Z geologické charakteristiky území města vyplývá, že jako surovinová základna jsou zde významná ložiska kvalitního vápence. Na jižní straně města se nacházejí státní přírodní rezervace Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, Nad Kostelíčkem.

Obyvatelstvo:
Podle statistických údajů k 31. 12. 2001 žije na území města Hranic 19 769 obyvatel.

Katastrální území: 647683

Místní části:
Hranice II - Lhotka u Hranic, k.ú. 778176
Hranice III - Velká u Hranic, k.ú. 778184
Hranice IV - Drahotuše, k.ú. 631949
Hranice V - Rybáře
Hranice VI - Valšovice k.ú. 776645
Hranice VII - Slavíč k.ú. 750042
Hranice VIII - Středolesí k.ú. 757390
Hranice IX - Uhřínov u Hranic k.ú. 773450

Historie
Stopy prvního osídlení sahají dokonce do období starší doby kamenné. Moravskou branou procházela důležitá obchodní cesta od Dunaje a Moravy na sever k Odře a k Baltu. Počátky města sahají do 2. poloviny XII. století, kdy údajně do tehdejšího kraje přišel poustevník Jurik, mnich benediktinského rajhradského kláštera. V r. 1169 založil osadu Hranice (locus Granice), kterou r. 1251 povýšil moravský markrabě Přemysl na město (civitas). Latinský název Alba Ecclesia, tzv. Bílý kostel, spadá do r. 1276, kdy zděný kostel, který tenkrát stál v místech pod náměstím u dnešní fary, svítil bělostí svého zdiva. V r. 1284 bylo město opevněno hradbami, branami a ochrannými valy. V druhé polovině XIII. století dostalo město svůj znak - obraz sv. Štěpána s kameny v pravici a mučednickou palmou v levici, po stranách český lev a moravská orlice.
R. 1629 byl znak rozšířen o dva vzhůru postavené vinařské nože a knížecí korunu. Od r. 1622 až do konce XIX. století stoupal blahobyt města díky velkému rozkvětu soukenictví. Po renesanci nastupuje kultura baroková, která dala městu svůj ráz. Měšťané své domy "barokisují" a držitel panství Karel z Ditrichštejna nahradil sešlý gotický farní chrám u fary novým barokním chrámem uprostřed náměstí.
Hranice mají pohnutou a bohatou minulost, kterou se jako první pokusil zpracovat v r. 1836 hranický historik, lékař a buditel Josef Heřman Agapit Gallaš. Uvádí se také, že Hranice byly vždy České. Poněmčování města začalo až ve 2. pol. XIX. století. Od r. 1885 do r. 1903 byla radnice v rukou německé menšiny. V r. 1903 byl prvním českým starostou města Hranic zvolen JUDr. František Šromota.

Dřívější názvy:
[1] Hranice, první písemná zmínka r. 1276
[1] Mährisch Weisskirchen (něm.)
[1] Alba Ecclesia (lat.)
[3] Lhota (zaniklá obec), zmiňovaná r. 1519

Dostupná historická literatura:
Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 322,324
[1967, Profil Ostrava]
Baletka Ladislav, Louda Jiří:
Znaky měst Severomoravského kraje, str. 39
[1980, Profil Ostrava]
Gwuzd Jiří:
Historická jádra měst okresu Přerov a jejich regenerace
In: Sborník památkové péče v SM kraji 6, str. 97,105,109

[1985, Profil Ostrava]
Indra Bohumír:
Nejstarší pohledy na Hranice, Lipník nad Bečvou a jiná města severní a střední Moravy z roku 1593
In: Vlastivědné listy č. 2, str. 34n

[1987, SZM Opava]
Samek Bohumil:
Umělecké památky Moravy a Slezska, A-I, str. 553,554
[1994, Academia Praha]
Kuča Karel:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. díl, str. 310-318
[1997, Libri Praha]
Dolezel Heidrun:
Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska , str. 150,151
[2001, Argo Praha]

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 32´ 52.20¨
  • Východní délka: 17° 44´ 5.88¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 250.00 m

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME


Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 12.08.2005 v 08:16 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Zprávy horské služby
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
Sněhové zpravodajství
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba